Síla něhy
Chybí Vám něha? Kupte si růžové růže. Nebo je DARUJTE!:)
Zachtělo se mi psát o něze. Z duše. Ale pak přišel rozum a
řekl: "Ta už dnes nikoho nezajímá." Oponovala jsem: "Ale mě navštěvují každý
den ženy, u nichž kořen téměř každé diagnózy, ať
fyzické nebo duševní, končí alarmujícími slovy: Něžnost! Jemnost! Domov! Čistota! Láska! A touha tvořit Krásu, ve všem, na co oko ženy pohlédne. Poklady náležející především anebo jen a jen ženám!"
Pojmy, které se někam vytratily. Zeslábly. Stejně jako my. My ženy. Ale proč? Protože po nich z hloubi duše netoužíme? Protože je nebereme vážně, protože nemáme čas se jimi zabývat… nebo prostě jen proto, že nechceme? Nevím…
Ale vím, že NĚHA není slabá. Něha je SÍLA. A síla něhy je
MOCNÁ. Vím to, protože jsem v životě potkala mnoho žen, které uzdravila NĚHA,
především ta, kterou darovaly. A s ní pak přišla i SÍLA.
Miluji růže v každé podobě. Ale nejvíce ty růžové… protože jsou něžné. A co je růžové je i jemné. Ale proč mnoho žen a mužů růžová barva vůbec nepřitahuje? Proč tak často odvrácený pohled anebo slova o přesládlosti? A proč něha působí jako slabost, popřípadě něco, co už se nenosí? Hledala jsem odpověď a možná jsem ji našla v následujících řádcích.
Měla jsem přítele, který napsal výjimečnou (moudrou) knihu o působení barev na život člověka, inspirován slavným J. W. Goethem a jeho naukou o barvách. Vznik jeho knihy přišel po té, co se rozhodl podělit se s veřejností o své zkušenosti z mnohaletého, denního prožívání s barvami, ale hlavně o to, jak silně ovlivňují náš život. A ukázalo se, že více, než bychom si mohli myslet.
V knize mého přítele se píše, že růžová barva je v životě spojována s NEZRALOSTÍ, přičemž se ale nesmí zaměňovat se slabostí, neboť nezralost patří k našemu vývoji. Mně však v té knize zasáhla jedna "růžová věta", která se mi stala životní výzvou.
Cituji a dělím se:
" Vše, co je NEZRALÉ, vyžaduje více náklonnosti, pozornosti, NĚHY a ochrany, aby mohlo zesílit a upevnit se. Růžová barva symbolizuje potřebu chránit nerozvinuté, je to strážce probuzení. Je to barva sebezapření, zdrženlivosti a nezištné lásky."
Něha může být růžová jako růže nebo rozkvetlá třešeň. Ale, když se spojí s bílou čistotou… je ještě něžnější a jemnější. Třeba jako jabloňový květ? Píši v čase jabloní, právě kvetou.:)
Něhu nepotřebují jen děti, květiny a roztomilá zvířátka, ale především dospělí. Jsou to oni, kdo něhu potřebují nejvíce. Aby se uzdravili. Chybí jim, protože jí možná málo dali, a tak ji málo dostávají, možná na ni zapomněli a možná ji jen zaměnili za slabost, a tak se jí vzdali.
Ve středověku byla Něha stejně jako Krása a Půvab věnem sudiček, vzácným darem nám smrtelníkům; ale nejprve vždy byla, je a bude výsadou Božskou… výsadou danou Bohem jen jedné jediné… ŽENĚ.
Při pohledu na jemnou květinu říkáme: "Taková něha!" Při pohledu na ženu dneška říkáme: "…"
Ale ŽENA je svou podstatou NĚHA. Ještě je čas. My ženy ještě stále máme čas vytesat z posledních zkamenělin něhy – růžový dar lásky. A poslat ho dál.
SÍLA NĚHY
Něha není ctností slabých, ale právě naopak:
Je znamením pevného ducha a schopností být pozorným,
být soucitným.
Znamená být otevřený druhému člověku a lásce,
znamená milovat.
Nebojme se dobroty a něžnosti.
(František – Jorge Mario Bergoglio)
P. S.
"Ve vibraci růžové barvy se nachází sebezapření. A v tomto sebezapření, k němuž nás dovede přání být věrným průvodcem a pomocníkem na cestě druhým, dostávají od nás druzí lidé růžový dar Lásky."
(MUDr. Jan Palouček: Poselství barev).